traveller

„Nelituji žádného dne, kdy jsme byli na cestách“

21.1.2017

Tak přesně tato slova pronesl asi nejznámější český cestoval Miroslav Zikmund. A úplně stejný pohled na cestování mám já. První příspěvek do této rubriky bych chtěl pojmout trochu obecněji a spíš představit moje důvody proč cestování mám tak rád. Nečekejte proto vyprávění z konkrétního tripu ani cestovatelské tipy. Berte to jako můj osobní pohled na cestování.

Cestování. Co se mi po vyslovení tohoto slova vybaví jako první? Zážitky. A víte jaký? Přesně ty, které když se odehrávaly, tak jsem je bral jako průser. S odstupem času se ale právě tahle „dobrodružství“ stávají nesmrtelnými. Kdo může říct, že byl zadržen italskou policií v Římě? Mně se to podařilo. No a na Srí Lance jsem zase (skupinově) přímo prchal z masážního stolu. Tentokrát jsem v „tom“ nebyl pouze já s tátou jako v Římě, ale rovnou celá parta. Utíkali jsme pouze tak, jak nás příroda stvořila, což dělá tuhle příhodu o něco úsměvnější. No a do třetice třeba jízda po anglických železnicích načerno, když jsem si jaksi neuvědomil, že nesedím ve vlaku v Itálii, ale v Londýně, kde jsou pravidla a průvodčí trochu přísnější. Pokračovat bych mohl přes věčné hádky s taxikáři v Dubaji, úsměvné přeřeknutí v Anglii, po kulturní předsudky na už zmíněné Srí Lance. Tak to vidíte, člověk nakonec rád vzpomíná na příhody, které se zprvu úplně pozitivně nejevily, ale s odstupem času na ně rád vzpomíná.

Cestování je hodně o zážitcích a nezáleží na tom, jestli je zažijete při výletě po Čechách, nebo tisíce kilometrů od domova. To si myslím, že je hodně důležité si uvědomit. Mnoho lidí se třeba dalekých cest obává, ale to neznamená, že musí sedět jen doma. Navíc cestování do dalekých krajů není vždy úplně levná záležitost. Proto hrozně rád poznávám také naší zemi, kterou navíc v kombinaci s cestami po světě vnímám mnohem pozitivněji. To je další věc, kterou si s cestováním spojím. Rozšíříte si obzory a věta: „Všude dobře, doma nejlíp“ dostává rázem ten správný smysl. Pro mě je strašně důležité se tak nějak vymanit z toho typicky českého nadávání na všechno a dokázat si své země vážit. Protože opravdu není moc míst na světě, kde by byl život lepší. No tak dobře, spíš pohodlnější.

Touha po poznání něčeho nového. To je další věc, která mě na cestování přitahuje. Pro mě cestovat neznamená to samé co dovolená. Když jedu na dovolenou, tak se jedu plácnout na pláž a jíst. Když jedu cestovat, tak jedu poznávat novou zemi, lidi, kulturu. Myslím si, že spoustě lidem tyhle dvě věci splývají do jedné. Poznávat lidi, města, přírodu, kuchyni, to jsou věci které si při cestách užívám. OK, myslím si, že tyhle důvody by z hlavy dalo dohromady i pětileté dítě. A když se mě někdo na otázku typu „Co ti cestování přináší?“ zeptal, tak mi už bylo trapné odpovídat stále stejnou větou typu poznat nová místa, kulturu…. I když to je ve skutečnosti pravda a cestování o poznávání nových koutů světa je.

ALE, nakonec jsem si uvědomil, že cestování je vlastně touha po poznání sebe a světa ve kterém žijeme, ne něčeho nového. Sám sebe nejlépe poznám díky cestování a poznávání nových míst. To ano. Ale to je pouze cesta k tomu, jak poznat sám sebe a doopravdy porozumět světu kolem nás. Trendem naší společnosti je srovnávání a každý z nás je tím ať chce, či ne ovlivněn. Chceme být lepší a lepší a lepší až budeme co? Nejlepší přece! A kdo to určí, že budeme nejlepší? My. Ne, to je blbost. Existuje obrovské množství různých ekonomických ukazatelů dle kterých se poměřuje výkonnost hospodářství daných zemí. Podle těchto kritérií samozřejmě západní země vítězí nad těmi rozvojovými. Existuje ale také tzv. ekonomie štěstí. Ta nebere v úvahu ukazatele ekonomické, ale subjektivní. Zkoumá spokojenost se životem domorodců. A lidé ze zemí Asie a dalších „chudých“ koutů světa jsou se svým životem spokojenější než my. Jsou usměvavější, šťastnější. Je tedy s námi něco špatně? Jak se to vezme. Právě díky cestování zjistíte, že lidé v jiných koutech světa mají na život odlišný pohled. Pro nás je důležitá ta ekonomická stránka. Pro ně se usmívat, být v pohodě. Proto si na cestování nejvíce vážím toho, že se učím nesrovnávat, být tolerantnější, nehodnotit pouze podle svých podmínek a respektovat druhé. A i když určitě o sobě nemůžu tvrdit, že právě takový jsem, tak cestování mi nejvíce pomáhá být v tom alespoň o něco lepší.

Tak právě to pro mě cestování znamená. Přes všechny problémy, díky všem pozitivním i negativním zážitkům se tak snažím získat nějaký ten nadhled nad životem. Já už se teď těším na další cestovatelské patálie, objevování nových zemí, měst, všeho. Díky všem, co dočetli až sem a do zpráv, na Instagram, na mail, do komentářů mi dejte vědět, jestli cestujete rádi i vy a co znamená cestování pro vás.

PS: Víte kdo se postará o tom abychom vypadali jako na fotce v cestovním pase? No přece letadlo. Jo, v tomhle je to cestování docela otravný.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *