philosopher

Nebezpečně zdravý

19.2.2017

Na sociálních sítích je jídlo fenomén. Zejména na Instagramu vidím každý den tuny nových příspěvků věnujících se jídlu a spousta profilů je věnovaných pouze tomuto tématu. Přiznám se, že jsem se celkem snadno nechal v tomto směru ovlivnit a ve spojení s mou vášní pro vaření a sport, jsem populární superpotraviny  musel vyzkoušet. Postupem času mi už tak ani nezáleželo na chuti jídla, ale na tom, aby bylo co nejzdravější a podpořilo tělo ve sportovním výkonu. Co je na tom špatného? Vždyť zdraví je pro nás to nejcennější, co v životě máme. Problém nastává vn okamžiku, kdy vás zdravý životní styl zcela pohltí. Přečtení článku v magazínu MF Dnes mě přimělo k přemýšlení o hranici, kdy je zdravé stravování ještě zdraví prospěšné a kdy už je tato hranice překročena, tedy kdy se stáváme až nebezpečně zdravými.

Instagram a Facebook mají obrovskou moc v ovlivňování lidí. Zdravé stravování, které je dnes trendy a cool, prostě frčí. Hodně profilů je zaměřených právě na představování nových receptů, fit jídel a trendů ve zdravém stravování. Já sám mám takové profily rád, koukám se na ně, baví mě sledovat krásně naaranžované talíře a po samotném projetí „zdi“ se mi sbíhají sliny na všechny vystavené dobroty. Na druhou stranu si myslím, že je potřeba si zachovat určitý odstup a fanaticky nepřejímat všechny trendy, které zrovna letí. Já sám jsem za inspiraci, kterou na instagramu vždy najdu, moc rád. Ale proboha lidi. Každý z nás je jiný a to, co vyhovuje jednomu, nemusí nutně vyhovovat druhému. Strava by měla být vyvážená, měli bychom jíst všechno v rozumné míře a hlavně jídlo, které našemu tělu vyhovuje. Jestli se nejlépe cítíte po svíčkové se šesti, tak si jí dopřejte. Jestli vám naopak nedělá dobře těžká česká kuchyně, tak se jí snažte vyvarovat, ale prosím nepřejímejte úplně všechno od ostatních, snažte se nejdříve poznat sebe, své tělo a potom se třeba nechat inspirovat recepty ostatních. Samozřejmě, strava je důležitá a to, co do těla dáváme také od něj později dostaneme. Na druhou stranu je bláznovství přemýšlet jen a pouze o jídle a nechat se jím doslova pohltit.

V dalším odstavci bych se chtěl trošku věnovat tématu, na který mě navedl článek z magazínu MF DNES, který vyšel tento pátek a pokusit se na něj navázat. Každý si noviny nekupuje a na internetu jsem tento (podle mě) podařený článek neviděl. Kdybych měl článek shrnout do jedné věty, tak pojednává o světě lidí, u nichž se snaha žít, co nejzdravěji, tak trochu víc zvrtla. Na každého z nás působí reklama a společnost okolo nás. I díky tomu se v minulých letech stala ideálem holka kost a kůže. Realitou potom byl až nebezpečně narůstající počet lidí (lidí, protože tento problém se netýká pouze dívek) s anorexií a dalšími poruchami příjmu potravy. V minulosti jsme se setkávali s ideálem hubených modelek. Holky jedly pokud možno, co nejméně, protože si myslely, že právě to je ta správná cesta k vysněné postavě. Dnes už to tolik neplatí, alespoň ne absolutně, protože tyto „modelky“ tvoří pouze 2 % pacientů s poruchami příjmů s potravou. V dnešní době se doktoři stále častěji setkávají s takzvaně příliš zdravými anorektičkami/anorektikami. Co na tom má lví podíl? Naše oblíbené sociální sítě. V internetových diskuzích se například dozvíte, že sladit medem je stejně hrozné jako jíst maso, protože jde o živočišný produkt. O klasickém cukru krystal už ani nemluvím, protože vůbec vyslovení slovního spojení „cukr krystal“ vzbuzuje podobné zděšení jako Voldemort ve světe Harryho Pottera. Dalším doporučením je, že by si každý měl nechat sestavit jídelníček podle data svého narození, protože člověk narozený v dubnu by rozhodně neměl jíst to, co člověk narozený například v září. Rozumné vysvětlení proč jsem ale v diskuzi už nevykoumal. A pomyslná třešnička na závěr. Škrob z brambor se usazuje v kloubech a vy se po snědení brambor už nepohnete, proto jíst brambory není úplně vhodné. Po přečtení takové diskuze vlastně zjistíte, že se nenajíte ničeho. Součástí článku v magazínu je i rozhovor s lékařkou z ambulance pro poruchy příjmů s potravou. Ta mluví o pro mě dosud neznámém pojmu. Ortorexii. Jde o nemoc, kdy touha jíst zdravě převálcuje zdravý rozum. No tak třeba stále populárnější veganství a vegetariánství. Jsme snad dobytek, který má trávící soustavu uzpůsobenou právě k trávení pouze rostlinné stravy? Proč bychom proboha měli vynechávat z jídelníčku maso, když je pro nás naprosto přirozenou složkou stravy. Samozřejmě existují lidé, kteří mají problém s trávením a i samotný lékař jim doporučí maso ze svého jídelníčku vyřadit, ale takových lidí je naprosté minimum z těch, kteří vegetariánství a veganství vyznávají. O veganství psát raději ani nebudu. Samozřejmě, maso není nutné jíst každý den a také vegetariánské „náhražky“ mají něco do sebe, ale vynechat ho úplně je dle mého názoru přešlap hodně vedle.

Je důležité si uvědomit, že veškeré poruchy příjmu potravy mají svůj základ v psychice a jsou zejména psychickou poruchou. Tento problém popsal už v roce 1996 Steven Bratman, který sám strávil v komunitě vyznavačů zdravého stravování pár měsíců. Sám uvěřil tomu, že pokud bude svůj jídelníček pečlivě připravovat, tak se vyhne mnohým civilizačním nemocem. Po určité době mu ale začalo vadit chování lidí v komunitě. Ti totiž často nedokáží přijmout názor okolí a přesvědčují ostatní o své pravdě. Bratman potom napsal sérii článků o oddanosti ke zdravé stravě, která postupně vede zdravotním, psychickým a fyzickým potížím. Ortorektička se potom pozná tak, že ji řeči o tomto problému rozlítí k nepříčetnosti. Těžko někdo přizná, že mu diagnostikovali podvýživu, nedostatek železa, kožní problémy a vypadávání vlasů, tak jako dívce, o které je v článku také zmínka. Důvodem podle lékařů v tomto případě bylo to, že už pět let nejedla maso a měla permanentku na pravidelné výplachy střev. Abych byl gendrově fér, tak stejně jako ve zdravém stravování frčí dívky, tak se mu v trochu jiné podobě věnují také mladí pánové. Není se ani čemu divit. Vždyť každou chvíli vyjde na povrch další případ potravin obsahujících látky, které by opravdu obsahovat neměly. Proto je také těžké všem novým trendům odolat.

Sklony k Ortorexii často vykazují příznivci alternativních výživových směrů, ale také sportovci, herci a modelky. Nejohroženější skupinou jsou samozřejmě mladí lidé, pro které je ideál mladistvého vzhledu tím největším motivátorem. Vedle údajných tělesných problémů vykazuje pokročilá forma ortorexie také psychické a sociální problémy. Člověk takto postižený se až příliš často zabývá jídlem, ale hlavně není schopný se účastnit běžného života s lidmi, kteří se nestravují stejně jako on. Jakýkoliv prohřešek proti nastaveným pravidlům je doprovázen silným pocitem viny.

Jednoduchým testem, zda ortorexií „trpíte“ je těchto 10 otázek. Jestliže odpovíte na 4-5 otázek ano, tak jste podle odborníků na hraně orotorexie.

  1. Plánujete svůj jídelníček několik dní dopředu?
  2. Přemýšlíte tři a více hodin denně nad dietou?
  3. Stal(a) jste se k sobě přísnější(m)?
  4. Snížila se kvalita vašeho osobního života na úkor dodržování zdravého životního stylu?
  5. Upřednostníte vždy nutriční kalorie, nebo chuť jídla?
  6. Zvýšila se vaše sebeúcta k vlastní osobě, protože žijete zdravěji?
  7. Máte pocit viny, když porušíte dietu?
  8. Zmizely z vašeho jídelníčku nekompromisně navždy všechny vaše oblíbené pokrmy?
  9. Působí vaše dieta potíže při setkání s přáteli, s rodinou nebo při stravování mimo domov?
  10. Cítíte uspokojení, když se zdravě stravujete?

Já jsem přesně na hraně a právě nastavení té správné hranice je důležité, protože právě ta je mezi chorobným dodržováním pravidel zdravého stravování a rozumným uvažování velice tenká. Proto platí pouze jedno pravidlo. Všeho s mírou. Já doufám, že ta moje hranice je nastavená správně a snad se jí nastavit povede i vám.

 

 

2 komentáře k “Nebezpečně zdravý

  1. Tento článek jsem v magazinu četla – musím uznat, že mě docela zamrazilo z toho kam až to může dojít (ačkoliv jsem touž předtím věděla). Sama se snažím žít zdravě ale do takovýchto extrémů se snad nikdy nedostanu.

    1. já na tím už dřív přemýšlel a nějaký povědomí jsem měl, ale až v tom článku jsem to viděl komplexně pojmenovaný. Myslim, že s tim má problémy dost lidí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *