philosopher

Life update II

11.8.2017

„Your only limit is you“

Původně jsem chtěl psát tyhle „Life update“ články každý měsíc, ale někdy to prostě nevyjde. Každopádně se od toho posledního vydání u mě moc nezměnilo, i když jsem toho zažil strašně moc. Your only limit is you. To je heslo, kterým se snažím řídit a které mě vlastně těmi posledními měsíci provází. Chci se ho držet, protože ztráta motivace je zlo, které jednou za čas přijde. 

Poslední můj osobní článek vyšel někdy začátkem června. To už je celkem dlouhá doba. Ale já si říkal, že radši budu zažívat něco, abych měl o čem psát než psát o ničem. Tak doufám, že dneska se budu mít o co podělit. Zároveň se mě hodně lidí ptá, jak to dělám, jaký je vlastně to moje „životní tempo“ nebo jak to nazvat. Tak tím bych asi tentokrát začal.

Můj životní styl? Asi nikdy jsem o tom nemusel nějak komplexně přemýšlet. Jak žiju atd. Prostě si žiju tak, jak mi to vyhovuje a nepřemýšlím nad tím, jestli je to tak správně, nebo jestli je to špatně. Vlastně je to asi to nejdůležitější. Nepřemýšlet nad tím a žít tak, aby to vyhovovalo vám. A když vám něco vyhovovat přestane, tak to změňte! Ale musíte to změnit, samo to nepřijde. Nedá se proto říct, jestli někdo žije líp nebo hůř. Životní styl ani nejde napodobit. Každému sedí něco jiného. Jak to teda mám já? Ještě stále je léto a prázdniny, což je období, kdy je ten můj životní rytmus trochu jiný než přes rok. Přes léto nepotřebuju tolik spánku. Je v podstatě jedno v kolik jdu spát, ale pravidelně se probouzím před osmou, když jdu do práce, tak třeba před sedmou. A docela mi to stačí. To je první důležitá věc. Já raději vstanu dřív, když vidím že je venku hezky, teplo, světlo než že bych ležel v posteli do 11. Tím, že vstanete brzo si ten den hrozně prodloužíte. Potom je pro mě důležité jídlo. Musím se nasnídat a nechápu, jak někdo může žít bez snídaně. To, co snídáte ovlivní celý váš den. Já se rád v klidu nasnídám. Dám si vajíčka, nebo jogurt s ovocem a můžu vyrazit. Dřív ne. No a okolo jídla se točí celý můj den. Já si myslím, že to, co do sebe dáváme se nám vrací, třeba v podobě elánu a energie. Jídlo potřebuju! Další důležitou věcí je time scheduling. Umět si rozvrhnout čas, najít si čas na povinnosti, ale i zábavu. Já to tak potřebuju každý den. Mít alespoň chvilku na něco, co mě baví, u čeho se odreaguju. A ta chvilka by neměla znamenat deset minut, ale víc. Ta výplň je u každého jiná a mění se s časem. Teď přes prázdniny chodím do práce, tak to je taková ta povinnost, potom se přidá ještě škola. Snažím se tam být spíš dřív, abych stihl udělat co nejvíce práce dopoledne a po obědě třeba mohl jít a věnovat se dalším věcem. Další věci? Tak za mě to je fitko nebo jiná sportovní aktivita. Já to prostě musím mít každý den. Další je blog a focení. Baví mě to, takže se rád chodím procházet Prahou a fotit. Cestou se stavím na nějaký dobrý jídlo v bistru, na zmrzlinu a tak. Fotit v Praze je ale někdy nuda a je to pořád stejný, takže někdy vyrážím mimo Prahu na výlety. Pak se vrací k těm povinnostem o něco líp. Takže například uklízení a sekání trávy se dělá celkem s radostí. Zapamatujte si. Pravidlo číslo 1: střídat zábavu s povinnostmi. Přes léto je to snazší, přes semestr je to už horší.

Tak a teď k tomu, co jsem za poslední měsíce navštívil, co se mi líbilo, co jsem sledoval a snad to někoho inspiruje k tomu vydat se na nějaký výlet a užít si volna. Pro mě je léto takový čas užívání si. Mám skoro pořád dobrou náladu, cestuju si a tak. Za poslední dobu jsem toho navštívil fakt docela dost. Některá místa třeba budou docela vágní, ale stojí za to je vidět. Začal bych asi horou Říp. To je hezké místo, navíc se zvláštním geniem loci pro nás Čechy. Trasa není dlouhá a začíná v takové malé vesničce odkud vede nádherná lipová alej. To se mi líbilo ze všeho nejvíc. Na vrchol vede docela prudký kopec lesem. Takže toho moc nevidíte, ale byli jsme tam jen my, což bylo zase pozitivum. Konečně někde nebyly davy lidí. Na vrcholu je potom rotunda a dají se najít i místa odkud je vidět do celého kraje. Dalším nádherným místem, které jsem chtěl navštívit, je České Švýcarsko. Národní park na hranicích s Německem. Tady je příroda vážně pohádková. Je to sice celkem z ruky, ale za cestu to stojí. My jsme jeli soutěskami na lodičkách, kde vám ten průvodce dává komentář k okolním skalám. Voda je naprosto průzračná, ale ledová. V parku jsou značené turistické cesty, které vedou lesy a loukami. Navštívíte taky typické české vesničky. Je to hodně turisticky vytížené místo, takže se nebojte, že byste nenarazili na nějakou hospůdku. My si takhle koupili buřty a opekli si je na rozdělaných ohních. Připravte se, že nachodíte opravdu hodně kilometrů. My stihli soutěsky i Pravčickou bránu během odpoledne, ale byl to docela záhul. Pravčická brána je nádherné místo. Celé skalní městečko a výhledy do okolní krajiny, kde vidíte jen obrovské skály a lesy. Když chytíte dobré počasí jako my, tak je to vážně nádhera. Třetí místo, kde jsem letos byl a které mě dostalo, je jez Žampach. Úžasné místo na koupání na řece Sázavě. Vůbec i okolní příroda je super. Kopce, louky, pole, lesy. Taková ta česká klasika. V horkých dnech to stojí za návštěvu. Kde já to ještě byl? Tak třeba stezka korunami stromů v Krkonoších. Máme kousek chalupu, takže nebyl problém se dojet podívat na tu novinku, o které všichni mluví. To už je dost turistické místo. Davy lidí a navíc celkem drahé, ale jednou to vidět je hezké. A kdybych měl děti nebo byl učitel na základce, tak bych sem jel. Potom jsem byl na výletě v Plzni, kde je krásné náměstí s obrovským kostelem. Kousek od centra je udělaný hezký park, který třeba v Praze úplně chybí. Město je to ale docela malé, nebo menší než jsem čekal. Trochu zklamání, ale ještě jsem nebyl v pivovaru, tak snad se podívám tam. To bude jiný zážitek. Každopádně cestou jsme se stavěli v Berouně v Blackdogu na mexický kuchyni a burgrech. Tahle zastávka nikdy nezklame. No a mým posledním výletem po Česku tohoto léta byl Český ráj. Já rad chodím do míst, odkud je výhled do krajiny a tohle Český ráj splňuje. Je to podobné jako v Českém Švýcarsku. Jsou tady vysoké skály, skalní městečka a za hezkého počasí se sem vyplatí vypravit.

Co by to bylo za léto, kdyby nebylo u moře. Ale o tom, už jsem tady psal. Řecko a ostrov Kos je krásný a nezklame. Jinak moje favourites? CAFEFIN na Jiřího z Poděbrad a vedle asijské bistro, které nevím jak se jmenuje. Ale v CAFEFIN je to hezky zařízené, takový barevný to tam je. Navíc tam dělají super rýžové kaše ke snídani, celé je to v asijském konceptu. Takže je to trochu něco jiného. Vedle bistro je super na bun bo nambo. Mňam. Další oblíbenec je ESKA v Karlíně. Taky super snídaně. Nic jiného jsem tam zatím neměl, ale vejce benedikt? Panebože! Creme de la creme v Husově. Nejlepší zmrzlina ve městě a navíc mi nepřišla tak drahá. Rychlý průřez podniky, kam rád zajdu.

A nějaká ta kultura? No ta dostává v létě docela na prdel. Moje jediná kultura, jestli se to dá počítat, bylo poslouchání letních songů a sledování nové série Hry o trůny. To se asi nepočítá co. Tak nic. Já vím, že to brzy napravím. Teď mě čekají dva koncerty a možná nějaké to kino.

No a na závěr? Sport! Jak jinak. Protože jsem měl pocit, že mě Instagram slouží jako hledání nové inspirace a motivace, tak jsem se rozhodl, že bych chtěl, abych i já nějakým způsobem dokázal motivovat a inspirovat ostatní. Proto jsem vymyslel výzvu Rozhýbej Česko, která běží od začátku srpna a do které se může každý zapojit. Čím více lidí se zapojí, tím líp.

Za mě všechno. Přijde mi, že dneska jsem se teda rozepsal docela dost, tak snad jste dočetli až sem. Jestli jo, tak díky a dejte zase třeba na oplátku vědět mně, která místa jste viděli, kde jste si pochutnali a tak.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *